Naše rostlinky

Pěstujeme všechno možné od ředkviček přes špenát, rajčata a papriky až po kopřivy a yzop. V ovoce hlavně jablka, která přetváříme v tekuté nealkoholické, alkoholické i vysokoalkoholické produkty. Ale i hrušky nějaké jsou takže nejmenovaný vysokoalkoholický produkt z předloňska je hruškový:-))) A protože nestíháme všechno a s lidmi jsou jen problémy - zásadním problémem je to, že se jim nechce dělat - tak pěstujeme jenom to co nám dobře roste a nebo co nám chutná. Takže u nás nenajdete zelí, kapusty velmi málo apod. Do bedýnek to vždy dokoupíme u Vladimíra Klementa z Kojetína nebo u Lídy Pospíšilové ze Zhoře. Ale zato máme spoustu cibule, šalotku, bylinky, rajčata, papriky, okurky, cukety, fazolky, hrášek, kukuřici apod.

Naším hlavním zájmem jsou ale dýně. Jak se k tomu postupně dostanu budu sem plnit druhy dýní, které pěstujeme a na co se používají. Kromě běžného hokkaida, pěstujeme i modré a zelené hokkaido, čtyři druhy cuket, dva druhy patizonů a povícero druhů tykví velkoplodých, muškátových a obecných.

Dýně jsou moji oblíbenci, Standova nejoblíbenější plodina jsou rajčata, takže už plánuje další fóliák a zavlažování na pole a nízké tunely. Nejraději má rajčata typu San Marzano - to jsou ta italská oválná na omáčky (jak nemají skoro žádná semínka jen dužinu, já je nemusím). Ale rajčata ještě nemáme tak zmáknutá co se množství odrůd týče, tak začneme dýněmi.

A na začátek by se možná hodilo trochou systemizace.

Dýně je vlastně nepřesný název pro členy čeledi tykvovitých Cucurbitaceae. Do této čeledi spolu s tykvemi patří i okurky a melouny.
Rod tykev Cucurbita má tři ekonomicky významné druhy:

Tykev obecná - Cucurbita pepo - sem patří všechny dýně na halloween, cukety, kabačky, patizony, tykve olejné i špagetové a překvapivě i giganty, ale i všechny dýně typu delicata. Sem patří i většina okrasných dýní.

Tykev velkoplodá - Cucurbita maxima - tady najdeme všechna hokaida, různé druhy dýní jako Marina di Chioggia, Jumbo Pink Banana, americké Hubbardy, francouzský pottimaron či jihoafrické rondini.

Tykev muškátová - Cucurbita moschata - obsahuje velmi oblíbený butternut, nebo japonské futsu - vůbec toto je druh dýní v Japonsku velmi šlechtěný a velmi ceněný. Ale nejen v Japonsku, ve Francii je to třeba velmi oblíbená Musquee de Provance nebo námi oblíbená Longue de Nice a takto bych mohla pokračovat.

Kromě těchto tří druhů existuje ještě Cucurbita ficifolia - Tykev fíkolistá, která se používá hlavně jako podnož na roubování melounů a okurek, což je ale škoda, je to dosti zajímavá dýně a jsou z ní opravdu vynikající kompoty a kousky ve sladkokyselém nálevu.

Pro začátek by to asi mohlo stačit, že:-)

 Stánek s dýněmi

A nebude - něco o genetice a křížení

Ještě by možná nebylo špatné si říct něco o tzv. F1 hybridech. V současnosti většinou nemají semářské firmy čas při křížení provádět následnou selekci vhodných jedinců a z nich stabilizovat úplně novou odrůdu. Ale pokud jim vyjde nějaká pěkná dýně (a týká se to nejen dýní) z určitého křížení, tak osivo pro pěstování a prodej produkují vždy tímto meziodrůdovým křížením.

Můžu vám to přiblížit na krásné a kvalitní dýni špagetové jménem Stripetti F1 - jedná se o velkou a chutnou špagetovou dýni s krásnými bílo/žluto zelenými pruhy (na fotce upsrotřed s velikou cedulí na sobě), která je výsledkem křížení delicaty a běžné špagetové dýně, tj. vždy když si půjdete koupit osivo této odrůdy budete kupovat osivo vzniklé tím stejným křížením. Pokud byste si schovali vlastní osivo (a byli schopni zajistit, že se vám neopyluje nějakým jiným druhem), tak v dalším roce vysejete tzv. F2 generaci, u které dojde ke štěpení vlastností. U části rostlin můžete očekávat stejné plody jako měla generace F1, část rostlin bude mít plody jako delicata, část jako běžná špagetová dýně a většinou i část bude mít takové jako zplanělé, né příliš chutné plody.

Ono s vlastním osivem pokud pěstujete více odrůd je to vždy problém, protože dýně se strašně rády a jednoduše kříží. A to i mezidruhově. Co tím chcí říct - zkříží se vám i hokkaido a cuketa, když budou mít šanci. Izolační vzdálenost se u dýní udává až 1 km, minimálně 500m. Což ovšem znamená, že pokud i nějaký váš soused pěstuje třeba pár okrasných dýní můžete si být jisti, že se s vašimi krásnými jedlými dýněmi zkříží. Občas mi přijde, že to dělají naschvál.

Když chcete dosáhnout čistého osiva je potřeba provést izolaci květu - v případě, že nechcete dělat nějaké pokusy s novým křížením, většinou stačí jen samičí květ dát do fáče před rozvitím a ihned po rozvití ho opylovat samčím květem z té samé rostliny. Pak je potřeba ho do fáče vrátit až do úplného odkvětu. Vždy je potřeba to udělat s vícero květy, občas je neopylujete dobře a květ zaschne a odpadne.